Těžký vzduch ve školách.

Vzduch v mnoha školních třídách má do dobré kvality daleko. Anketa společnosti robatherm jasně ukazuje, že ve třídách potřebujeme změnit klima.

Klíčem ke studijním úspěchům je, jak známo, více faktorů. K těm vnějším patří také podpůrné prostředí. Příliš snadno se ze zřetele ztratí fakt, že velmi důležitou roli přitom hraje kvalita vzduchu v místnosti. Příslušné studie a anketa mezi učiteli nám ukazují, že co se klimatu v místnostech týče, je v mnoha německých školách potřeba změna. Nyní, v souvislosti s pandemií, se toto téma znovu dostává do popředí kvůli nebezpečí nákazy prostřednictvím aerosolů. Ale základní problém se jen tak nerozplyne ve vzduchu ani po Covidu-19. Školní třídy potřebují změnit klima.

Aktuální situace stanovuje jasnou prioritu: ve školách se soustředíme na zabránění nákazy koronavirem SARS-CoV-2. V souvislosti s tím se na přetřes dostaly také mobilní čističky vzduchu. Jejich účinnost a kapacita výkonu pro školní třídy jsou však nanejvýš sporné. Z nouze se tak ve školách používá velmi jednoduchý a zároveň účinný prostředek proti přenosu viru: přestávka a vyvětrání. Má sice dočasný účinek, avšak neustálé přerušování vyučování s sebou nese nové problémy – nepříjemné výkyvy teplot, rušení a neklid, neustálé diskuze. Ve školském systému 21. století působí tento způsob přívodu čerstvého vzduchu nemoderně a poněkud bezmocně.

Lehká látka, která ztěžuje učení

Základní problém leží ve složení „spotřebovaného“ vzduchu v místnosti. Přirozeným odpadním produktem lidského dýchání je oxid uhličitý (CO₂), který je důležitým ukazatelem kvality ovzduší. Zatímco venku naměříme jen asi 400 ppm CO₂, v nevětraných třídách je koncentrace nezřídka mnohonásobná. Je v nich takříkajíc těžký vzduch. Kvůli hodiny trvající přítomnosti mnoha žáků a žákyň a pedagogů vzroste obsah CO₂ v uzavřených třídách rychle na znepokojivě vysokou míru. Poznatky o účinku zvýšených hodnot CO₂ nejsou nic nového.

Už v roce 1858 hygienik Max von Pettenkofer zjistil, že koncentrace oxidu uhličitého ve školách by neměla být vyšší než jedno promile (čili 1 000 ppm). Tato mezní hodnota pro prostory, ve kterých se vyučuje a učí, platí i dnes. Některé průzkumy v tomto ohledu jsou pozoruhodné a zároveň alarmující – měření na školách ukázala, že již během prvních dvou vyučovacích hodin dojde v nevětraných třídách často k překročení hodnoty koncentrace CO₂ 2 000 ppm. Spolkový úřad pro ekologii klasifikuje takové hodnoty jako „hygienicky nepřijatelné“.

I u oxidu uhličitého platí, že rozhodující rozdíl je v koncentraci.
Příliš vysoký obsah CO₂ může vyvolat symptomy, které snižují výkonnost, a to nikdo nepotřebuje – už vůbec ne ve škole:

poruchy vnímání
oslabení pozornosti
snížená schopnost koncentrace
narušení schopnosti přemýšlet
nízká motivace
změna sociálního chování

Na stopě CO₂

Důvody pro rychle se zhoršující kvalitu ovzduší v místnosti jsou komplexní. Důležitým faktorem je vzduchový prostor, který je k dispozici pro každého uživatele místnosti. Ten se zjistí tak, že se objem třídy vydělí počtem osob, které se v ní nacházejí. Podle jedné studie ze Severního Porýní – Vestfálska, která zkoumala 363 tříd ve 111 školách, mají žáci a žákyně základních a reálných škol a gymnázií k dispozici méně metrů krychlových vzduchového prostoru, než například ve třídách speciálních nebo učňovských škol. Adekvátně výrazné jsou i odchylky průměrné koncentrace CO₂. Tam, kde se o méně prostoru dělí více lidí, se totiž vzduch rychleji „spotřebuje“. Kromě toho hrají důležitou roli především doba pobytu a aktivita přítomných osob. Když se podíváme na vysoké číslo a dlouhou dobu přítomnosti žáků a žákyň ve třídách, jsou příčiny problematiky CO₂ velmi zřejmé.

Dobré klima v místnosti – lepší atmosféra při výuce

Když se v místnosti sníží koncentrace CO₂, stoupá u žáků a žákyň koncentrace na obsah učiva. Pravidelný přísun čerstvého vzduchu tedy zlepšuje nejen klima v místnosti, ale také atmosféru při výuce. Dochází k zintenzivnění ústní spolupráce a žáci a žákyně ukazují větší zájem o dialog. Je jasné, že takový scénář také snižuje hladinu stresu u učitelů. Vyhrají tedy všichni, protože uvolněná atmosféra výrazně zlepšuje kvalitu výuky a studijní úspěchy.

Hluboký nádech díky příkladné klimatizaci

I když má pravidelné větrání ve školách smysl, nemůže to být jediné a trvalé řešení. Účinky jsou příliš krátkodobé a průvodní jevy příliš rušivé. Mnohem více žádoucí jsou promyšlená vzduchotechnická opatření, která nikoho neodvádějí od toho, co se děje při výuce, ale trvale zajišťují v místnosti klima vhodné pro studium. Vzduchotechnické jednotky se totiž starají nejen o nepřetržitou výměnu vzduchu, ale také udržují konstantní teplotu, regulují vlhkost vzduchu a filtrují škodliviny. To, jak spolehlivě takové systémy fungují, lze již cítit a změřit každý den v mnoha moderních školních budovách.

Jedním z mnoha příkladů, na které může robatherm poukázat, je gymnázium v Diedorfu, které bylo mj. vyznamenáno německým oceněním za architekturu.

Ptali jsme se, jak učitelé hodnotí vzduch ve školách

Coby specialista na vzduchotechnické jednotky chtěla mít společnost robatherm informace z první ruky. Na pozadí koronavirové pandemie jsme se zeptali 50 učitelů a učitelek z různých typů škol na to, jak vnímají kvalitu ovzduší v místnostech a co osobně pozorují ohledně větrání ve svých školách. Je to sice jen výřez z aktuální situace, ale výsledky ukazují opravdu jasný obrázek: díky většinou asi pětiminutovým přestávkám na vyvětrání se učitelé většinou cítí o něco bezpečněji před nákazou, avšak většina dotázaných si stěžuje na rozptylování žáků a žákyň, které z toho pramení, a na časté výkyvy teplot ve třídě. 88 % dotázaných má navíc pocit, že pozitivní účinek nárazového vyvětrání je cítit jen po krátkou dobu. Nezávisle na aktuální pandemické situaci téměř všichni dotázaní učitelé a učitelky často vnímají „spotřebovaný“ vzduch ve třídě. Mnoho z nich si myslí, že podmínky, které v jejich škole panují, negativně ovlivňují jejich výuku. To vše je tedy doklad o tom, že je zde rozhodně potenciál pro zlepšení.