Rostoucí pohoda a zdraví.
Vegetace neroste jen mnoha směry, nabývá také na významu, a to na venkově stejně jako ve městě. A na střeše? Ačkoli zelené plochy jsou považovány za přirozený symbol zdravého ovzduší, rostliny se doposud v architektuře vyskytovaly jen sporadicky. Je načase je z tohoto stínu osvobodit. Pozitivní účinky ozeleněných systémů jsou totiž známy již dlouho – a jsou pozoruhodně mnohovrstevnaté.
Asi nejdříve nám do oka padnou estetické aspekty zeleně. Nehybné masy staveb tak mohou díky promyšlenému osázení získat živý, přirozený charakter. Někdy je zeleň základní složkou architektonického návrhu, tak jako u budovy společnosti robatherm v Jettingen-Scheppachu, kde je celé přízemí vybudováno ve svahu a rozsáhle osázeno. Kromě viditelných výhod ozelenění jsou zvláště potěšitelné také ty znatelné – a to v každé roční době.
Přirozená regulace teploty
Zřejmé je to při přímém srovnání: plochá střecha se může v horkých letních dnech zahřát až na 80 °C, ozeleněná střecha dosáhne za stejných podmínek pouze hodnot asi 20 °C až 25 °C. Rostlinný porost a půda totiž působí nejen jako izolace, ale dokáží také ukládat větší množství dešťové vody, jejíž odpařování má pak chladivý účinek. Především v přehřátých městských oblastech tak ozeleněné střechy snižují teplotu na příjemnou úroveň. Regulační efekt však nefunguje jen v létě. Vrstva substrátu na střeše, většinou o výšce 15 cm až 20 cm, totiž společně s vegetací působí jako izolace proti chladu. V zimě tak zůstává zelená střecha o 10 °C teplejší než plochá střecha s běžnou krytinou. A menší tepelná ztráta znamená menší spotřebu energie.
Smysluplné doplnění vzduchotechniky místností
Ozeleněná střecha tedy přispívá k tomu, že je nutno méně chladit a vytápět pomocí vzduchotechnických jednotek. Silné výkyvy teplot během celého roku se zmírňují – což je výhoda, kterou nelze při stále častějších extrémech počasí, způsobených změnou klimatu, podceňovat, a to z ekonomického ani ekologického hlediska. A zeleň budovy je účinným spolubojovníkem i v případě výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů: díky efektu odpařování klesá provozní teplota fotovoltaického systému, který tak může poskytovat až o 16 % vyšší výkon než v případě neosázené střechy.
Blahodárné pro člověka i druhovou rozmanitost
Kromě těchto měřitelných výhod však může ozelenění budov ovlivnit ještě mnohem více. Ve vnitřních prostorách zvyšují rostlinné systémy díky svým filtračním a zvlhčujícím vlastnostem kvalitu ovzduší. A venku vznikne díky výběru vhodného porostu cenný životní prostor pro včely a ostatní užitečné živočichy. S profesionální koncepcí tak zazelenění podporuje nejen potřeby člověka, ale také biodiverzitu.
Rozhovor
Ten, kdo se do hloubky zajímá o tematiku zazelenění, brzy zjistí, jak mnohovrstevnaté jeho možnosti a účinky jsou. Některé z nich si přiblížíme v rozhovoru s odborníkem na tuto oblast, diplomovaným biologem dr. Gunterem Mannem.
Nacházíme se uprostřed Mnichova na střeše, a přesto v zeleni. Je to neobvyklý obrázek, ale ozeleňování střech vlastně není nic nového, že?
Dr. Gunter Mann: „Není to nic nového, ale přesto se to stále ještě realizuje jen zřídka, takže je to něco mimořádného. Momentálně zazeleňujeme jen asi 8 procent nově vznikajících plochých střech. Přitom již od poloviny sedmdesátých let existují firmy, které nabízejí profesionální zelené střešní systémy a jejich realizaci. Máme tedy k dispozici již asi 50 let know-how a zkušeností.“
Jak to vypadá s ozeleňováním fasád?
Dr. Gunter Mann: „Je to podobné. Asi neexistuje obec, zejména na venkově, ve které by se nenacházela žádná budova porostlá břečťanem nebo psím vínem. Zkušenosti a systémy ozelenění fasád s výsadbou do země jsou stejně staré jako v případě ozelenění střech, jen zkušenosti s ozeleněním fasád s výsadbou do zdi, takzvaných „living walls“, živých stěn, jsou mladší, asi 10 až 15 let.“
Provokativní otázka: jedná se jen o kosmetickou úpravu, která má sugerovat zelený životní styl, nebo skutečně mají své opodstatnění?
Dr. Gunter Mann: „Prokazatelně tak můžeme snížit okolní teplotu asi o 1 °C až 3 °C. V kombinaci se zastíněním se to u „pocitové teploty“ projeví ještě zřetelněji. Rostliny odpařují vodu, a přitom dochází k ochlazení odpařováním. Kromě těchto přímých, měřitelných efektů vykazuje zazelenění budov ještě mnoho dalších zajímavých aspektů.“
Jaké aspekty máte na mysli?
Dr. Gunter Mann: „Samozřejmě slouží jako štít proti žáru a tepelná izolace a pomáhá uspořit energii na chlazení a vytápění. Kromě toho disponuje celým balíčkem dalších pozitivních účinků, jako je například ochrana střešní hydroizolace a fasády – například před extrémními teplotami, krupobitím a UV zářením. Ozelenění také váže prachové částice a škodliviny, snižuje hluk a vytváří životní prostor pro zvířata. A v neposlední řadě je zazelenění střech důležitým stavebním kamenem v hospodaření s dešťovou vodou.“
Bližší informace: dr. Gunter Mann
Diplomovaný biolog dr. Gunter Mann je prezidentem spolkového svazu GebäudeGrün e.V. (BuGG) a členem regulačních výborů FLL „Ozeleňování střech“ a „Ozeleňování fasád“. BuGG má více než 430 členů a jeho hlavním cílem je přiblížit ozelenění budov co nejširšímu publiku.
Technika a přírodní řešení se často považují za protiklady. Společnost robatherm je však přesvědčená o tom, že zdařilá souhra obou komponent může přinést udržitelná řešení. Coby výrobce vzduchotechnických jednotek chceme vytvářet perfektní klima v místnosti při maximální efektivitě. Spatřujete zde s ohledem na ozelenění střech případné synergické efekty?
Dr. Gunter Mann: „Budovy, které mají ozeleněnou střechu nebo fasádu jako přirozenou izolaci, ušetří náklady na energie pro chlazení a vytápění budov. Ozeleněné střechy a fasády navíc vytvářejí v okolí budovy příjemné mikroklima díky odpařovacímu a chladicímu účinku a zvýšení vlhkosti vzduchu. Kromě toho vážou jemné prachové částice a škodliviny ze vzduchu, které pak již není nutno odfiltrovávat.“
Ozeleněné fasády tedy snižují zahřívání místností. Nezablokujeme tím v zimě naopak teplo ze slunečních paprsků, které je důležité pro celkovou pohodu?
Dr. Gunter Mann: „Pokud se rozhodneme pro správné rostliny a správný systém ozelenění, pak nikoli. Zvolíme-li například ozelenění fasády s výsadbou do země s pnoucího oporami a opadavými rostlinami, můžeme pnoucí opory (lana, mříže, sítě) nainstalovat tak, aby pokrývaly i prostory před okny a balkony, a rostliny tak v létě sloužily jako přírodní zastínění. V zimě po opadání listů pak budou znovu nefiltrovaně propouštět sluneční paprsky.“
Máme vlastně stejný cíl: lidé by se měli v místnostech cítit dobře, ale s co nejefektivnějšími řešeními. Pomocí našich VZT jednotek se staráme o ovzduší v místnostech. Lze dosáhnout synergických efektů i pomocí cíleného ozelenění interiérů?
Dr. Gunter Mann: „Díky vhodně umístěnému ozelenění interiérů mohou rostliny na jedné straně zmírňovat sluneční záření, a tím také přehřátí místností, a na druhé straně díky chlazení odpařováním měřitelně snižují teplotu vzduchu. Oba tyto účinky mohou pomoci ke snížení nároků na klimatizaci, a tím také nákladů na energie pro technologii budovy. Zvýšení vlhkosti vzduchu díky rostlinám je dalším aspektem, který zde musíme zmínit. Náš cíl je tedy zcela určitě společný: aby se lidé v budovách cítili dobře.“
Když mluvíme o ozelenění interiéru, není řeč o několika málo pokojových rostlinách. Jak si to můžeme představit?
Dr. Gunter Mann: „Ozelenění interiéru může mít podobu rostlin v nádobách, v záhonu nebo jako ozelenění stěny – a to vše v různých velikostech. Pomocí systémové konstrukce se vytvoří nosná vrstva vegetace (půdní kultura nebo hydrokultura), a tím se z velké části zajistí také zásobování vodou a živinami. Podle rozsahu zazelenění interiéru se případně používá automatická závlaha. Světlo, vzduch, systémová konstrukce a voda jsou nejdůležitějšími faktory funkčního zazelenění interiéru.“
Teoreticky to zní všechno rozumně. Ale lze dokázat i pomocí čísel, že vzduchotechnice se díky zazeleněným vnitřním prostorám dostane významné podpory?
Dr. Gunter Mann: „Ano, to každopádně. Studie prokázaly, že v závislosti na druhu a rozsahu zazelenění interiéru se zvýší vlhkost vzduchu asi o 20 %. A když teď ještě navíc hovoříme o hygieně: obsah choroboplodných zárodků v ovzduší se v těchto studiích snížil až o 70 %. To všechno jsou tedy čísla, která ukazují, že zazelenění může být skutečně účinnou podporou vzduchotechniky.“
robatherm v centru výzkumného projektu
To, jak dobře se vzduchotechnika a rostliny doplňují, zjistila společnost robatherm u vídeňského stavebního projektu. Zde byl v roce 2008 pod názvem ENERGYbase zrealizován vysoce ambiciózní kancelářský dům. Součástí celostní koncepce je ozeleněná dvojitá fasáda. Do těchto rostlinných zásobníkových prostor se během přechodného období a zimy odvádí vzduch pro VZT jednotky, který se zde zvlhčuje. Certifikovaný pasivní dům je výsledkem výzkumného projektu o kancelářských nemovitostech budoucnosti. Jeho příkladné úsporné vlastnosti jsou potvrzeny vědeckým monitorováním. Provozní náklady na vytápění, chlazení, větrání, osvětlení a ohřev vody v budově jsou sníženy asi o 80 %.